Tenerife jsme poprvé navštívili na podzim 2023 jako náhradu za neúspěšný pokus odletět tam na jarňáky, který nám překazila chřipka. Sice jsme něco “oblezli”, ale trefili jsme dobu, kdy je na Tenerife tzv. calima, tedy vedro a prašno způsobené větrem ze Sahary, takže toho nebylo zas tak moc. Dovolená byla zaměřená spíš na koupání a relax.
Pro velký úspěch jsme se na Tenerife vrátili na podzim 2024. Bohužel Kamču skolila před odjezdem nějaká choroba, takže jsme její odlet nejprve odložili a poté úplně zrušili. Dovolenou jsme tak strávili jen s dětmi a kombinovali flákání a lezení.
Ubytování jsme schválně zvolili tak, abychom byli blízko lezeckých oblastí okolo Villa de Arico. První z nich byla Tamadaya, kterou jsme už znali, druhá Arico, na kterou jsme se chystali poprvé.
Arico
Lezecká oblast Arico obsahuje přes 250 cest a nachází se pár kilometrů od městečka Villa de Arico. Cesta autem není úplně nejpříjemnější, protože se jede převážně po místní rozbité cestě, kam se vejde jenom jedno auto. Jsou tam ale rozšíření pro vyhýbání, takže když potkáte protijedoucí auto, nemusíte většinou couvat moc daleko 🙂
Celá oblast je tvořená dlouho trhlinou, která vytváří soutěsku s lezením po obou stranách. Parkoviště je přímo u mostu přes soutěsku, takže nástup je okamžitý. Most oblast logicky rozděluje na horní (Arico Arriba) a dolní (Arico Abajo) část – podle toho, který směrem se od něj vydáte. Horní část obsahuje spíš lehčí cesty, které začínají kolem 4 a většina je cca 5-6a. Dolní část je pro zdatnější borce, je v ní dost převisů, a cesty tam začínají kolem 6b.
Pro nás tedy byla na začátek horní část jasná volba.
Jedna věc nás zaujala na první pohled – vzhledem k tomu, že na Tenerife je velice stabilní počasí bez větších srážek a leze se tu docela dost, uvidíte na první pohled na většině cest, jak jsou omágované chyty. To je celkem příjemné, protože to usnadňuje orientaci – jak při identifikaci cest zespodu, tak při samotném lezení.
Cesty jsou z velké části velmi dobře odjištěné. Výjimkou jsou některé tradiční cesty, které jsou většinou spárové, takže se tam dá velmi dobře něco založit.
Pokud jde o klasifikaci, tak ta nám přišla rozumná a docela odpovídala tomu, na co je člověk zvyklý i třeba z umělých stěn. Já jsem si první den troufnul na silově vypadající cestu Casca la Basca, 6a, a byla to pecka, kterou můžu rozhodně doporučit.
Při další návštěvě jsme si troufli dokonce na dolní část (Arrico Abajo) a nakonec pokořili i velmi zajímavou 6c+ Como marca la ley, byť to nebylo úplně čisté a bez pádu/odsednutí.
Obecně je lezení v Aricu velice příjemné s velice “sympatickou” skálou, která se dobře chytá, s dobrým přístupem ke skále a příjemným prostorem pro jištění.
Tamadaya
Tamadaya je vzdušnou čarou vzdálená od Arica jen několik kilometrů, i když se k ní jede jinou cestou a parkuje se na kraji městečka Arico Viejo. Nástup je pak cca 10-15 minut pěsky.
Tamaday je Aricu velice podobná v tom, že je to soutěska, kde se dá lézt na obou stranách. Oproti Aricu je užší a trochu jinak orientovaná, takže je tam jednodušší nalézt stín, když je vedro. Cest je tu cca 60 a jsou o něco lehčí – víceméně v rozsahu 4-7 IUAA.
Cesty jsou opět velmi dobře odjištěné až na pár tradičních spárových cest. Doporučená délka lana je tu 60 m a opravdu to na některých cestách může být potřeba. S 50 m lanem jsme museli při předchozí návštěvě u cesty TCH při spouštění spoléhat na průtah lana v zatížení, aby se lezec dostal až na zem 🙂
Z našich pokusů bych doporučil velmi pěknou 4+ TCH nebo 6a+ V-Style.
Podobně jako v Aricu je i v Tamadaye velice příjemné lezení, kde se dobře jistí z rovného podkladu.
Průvodce
Nedocenitelnou pomůckou při lezení na Tenerife nám byla knížka Escalada en Tenerife. Obsahuje velice podrobné informace o všech oblastech, informace o přístupu a fotografická topa všech cest.
Shrnutí
Lezení na Tenerife je super 🙂 Cest je velký výběr, jsou dobře dostupné a výborně odjištěné. A oblastí je samozřejmě o dost víc, než jen ty dvě, které jsme navštívili my v roce 2024.
Rozhodně bych doporučil půjčit si vlastní auto – ideálně SUV – některé místní cesty jsou trochu terénnější…